ČLÁNKY

PÁLENÍ ČARODEJNIC

28.04.2016 08:34

PÁLENÍ ČARODEJNIC nebo-li FILIPOJAKUBSKÁ NOC

je starý lidový svátek vítání jara, který je slaven v noci z 30. dubna na 1.květen. V tuto magickou noc se zapalovaly ohně, jako ochrana před démony.

Historie těchto oslav vychází z původně nejdůležitějšího keltského svátku "BELTINE", který v překladu starokeltštiny znamená "oheň na uctění boha Belena" učitele druidů a ochránce lidu.

Oslava druidů začala 30.dubna tím, že zapálili oheň, z kterého si lidé zapalovali další ohně nebo ohně ve svých krbech. Ceremonie s tím spojené měli svůj význam,prosili jimi za příznivé počasí nebo bohatý lov. Tance kolem ohně značili prvek země, vztyčení májky (kmene břízy) byl znakem prvku vzduchu, a polévání menhirů (neopracovaný velký blok kamene vsazený do země) značil prvek vody.

Beltinská noc byla také nocí milenců, z této doby pochází také zvyk líbat se na 1.máje pod rozkvetlou třešní, břízou nebo jiným kvetoucím stromem, aby žena neuschla a byla krásná po celý rok.

S nadvládou germánů nad kelty vzrostl význam zapáleného ohně o funkci očistnou před nočním rejem zlých sil. Noc byla zasvěcena bojovnici proti temným silám svaté Valpurgii, odtud "VALPRUŽINA NOC". Odtud vychází pohanská tradice konce temnoty a počátku nového ohně života, podle které se shromažďují ke svému sabatu čarodejnice obdařené magickou mocí, jejichž nekalé úklady mohou překazit jen ženy mravné, zbožné a poslušné pravidel. 

Čarodejnice během svého shromáždědí tančí, hodují a radují se ze všeho zlého.Poté se rozletí na svých košťatech do okolí, aby škodili dobytku a budoucí úrodě. Každá "správná hospdyně" se snažila ochránit sebe a svou rodinu před nekalostmi čarodejnic a ďáblů prostředky, jako např. kropením domu svěcenou vodou, křížem před domem, položením řezanky před vraty, pichlavým trním, aby ztížila nebo neumožnila čarodejnici vstup do domu, a dbalo se, aby nikdo neodnesl jakýkoliv předmět, do kterého by mohla vstoupt temná noc, s ránem moc čarodejnic pominula.

Postupem časů se z těchto ohňů stávalo "PÁLENÍ ČARODEJNIC". Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky, aby popřípadě mohli srazit letící čarodejnici k zemi a ihned ji upálit.

Skákání přes ohně mělo zajistit mládí a plodnost.

Snaha potlačit tento pohanský svátek boje dobra se zlem křeťanskou symbolikou vedlo k tomu, že v průběhu středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipovi a Jakubovi, aby byl tímto zastíněn význam pohanského rituálu.

Odtud pochází nám dobře známé pojmenování " FILIPOJAKUBSKÁ NOC". 


Nazýváme-li tento zvyk jakýmkoliv názvem, stále se jedná o oslavu vítání jara, přírody a plodivé síly!

MASOPUST

03.02.2016 00:00

MASOPUST

je lidový svátek, vrcholící MASOPUSTNÍ slavností, období začíná od svátku Tří králů do postního období VELIKONOC, nemá pevné datum, je zakončeno hodováním, veselím, reji masek a taneční zábavou.  Letošní datum připadá na 9.2.2016.

Vrcholem MASOPUSTU je tzv. TUČNÝ ČTVRTEK, který předchází masopustní neděli, byl spojen s hostinou nebo zabijačkou. V tento den by si měl každý dopřát hodně jídla a pití, aby jej to posílilo po celý rok.

Následuje MASOPUSTNÍ NEDĚLE, která se pojí s tradiční přípravou bohatého obědu VEPŘOVÁ PEČENĚ SE ZELÍM A KNEDLÍKEM, PEČENÁ KACHNA SE ZELÍM A KNEDLÍKEM, ZVĚŘINOVÁ nebo ZABIJAČKOVÁ jídla.

Poslední tři dny , masopustní neděle, pondělí a úterý, jsou zvány také jako např. končiny nebo fašank a končí veselím  - taneční zábavou, průvodem masek, maškarními bály tzv. fašank, fašinky, ostatky.

Konec masopustu nastává tzv. Popeleční středou - zvaná taktéž škaredá, kterou začíná čtyřiceti-denní půst před Velikonocemi.

V tento den si dle tradice můžete naposledy "dopřát bohaté chuti".

SVÁTEK SVATÉHO MARTINA

18.10.2013 01:44

LEGENDA O SVATÉM MARTINOVI vypráví:

o Martinovi, původně římském vojákovi, který při své jedné večerní hlídce potkal na ulici žebráka žádajícího o almužnu. Martin neměl u sebe peníze, ale chtěl jej alespoň uchránit před zimou. Rozpůlil tedy mečem svůj vojenský plášť a jednu polovinu mu daroval.

Následující noc měl živý sen, ve kterém se mu zjevil Ježíš v polovině jeho pláště. Díky této příhodě přijal křesťanskou víru a svůj život chtěl zasvětit bohu. Po odsloužení své vojenské služby se stal misionářem a svým konáním to dotáhl až na biskupa v Tours.

ZVYK PEČENÍ HUS NA POSVÍCENÍ se pojí s příhodou, která má více verzí.

Jedna příhoda hovoří o tom, že Martin ve své skromnosti nechtěl biskupskou hodnost přijmout, schoval se tedy před vyslanci do husince mezi hejno hus. Svým hlasitým kejháním jej ale husy prozradily, a tak poctu musel přijmout.

Jiná verze vypráví, že husy sv.Martina rušily při kázání svým kejháním.

A proto si husy v obou případech odpykávají trest na pekáči.

Když se na tento svátek pojídala husa, ten kdo dostal prsíčka, mohl vidět věštbu, která jej čekala následující rok.

Rovněž rozdělování pečené husy mělo na statku svá pravidla. Nejnižší sluha dostal křídlo, aby při práci přímo lítal, druhý vyšší sluha dostal stehno a zbytek pečínky zůstal samotnému hospodáři. 

SVATOMARTINSKÉ POSVÍCENÍ je rovněž spjato s pranostikou, kdy s. Martin přijíždí na bílém koni. Doufejme, že si letos Sv. Martin nechá sněhovou nadílku až na Vánoce.

Dříve se na tento svátek kromě hus pekly martinské rohlíky a podkovy. Čeledi končila sjednaná služba, dostávala mzdu, hledala si nového hospodáře a   nabyté peníze byly důvodem k pořádné oslavě. Konaly se dobytčí trhy a poutě.

SVATÝ MARTIN JE TAKÉ PATRONEM VINAŘŮ, k tomuto dni patří rovněž oslava nového vína, dnes velmi oblíbená ochutnávka SVATOMARTINSKÉHO VÍNA.

 

Svátek sv. Martina je také spojován s prastarým pořekadlem "Svatý Martin přijíždí na bílém koni", které naznačovalo příchod zimy první sněhovou nadílkou.